Zájezdní hostinec

Bokomara

1:NDma kraji města, kde trGm7olej končí,
znám mBmaj7ísto, kde přAmerůstá trDmáva,
kde rozbitá cesta se s mGm7ěstem loučí,
tam zBmaj7ájezdní hAmostinec stDmával,
prGm7o všechny formany Fmaj7i vandrovní
znGm7avený dalekou pFmaj7outí
bGm7ylo vždy víno i spFmaj7aní skrovný
Gma chleba v ošatce z prAoutí.
2:Sem každej rád zašel a šel jeden hlas,
že k jídlu vždy zachutná sklenka,
že zelený oči a moc útlej pas
má hostinská - zrzavá Lenka,
večer, když s vínem se ozve i zpěv,
pocestným zachutná strava,
hostům pak do tváří žene se krev
a z dekoltu točí se hlava.
3:Ten dům tam stál snad sto dvacet let
a ještě před poslední válkou,
jak čas běžel dál, tak měnil se svět,
je kousek, co dřív bylo dálkou,
však jedno tam zůstalo tak jako dřív,
kdo zavítal, hlad měl a strádal,
dostal hned najíst, moh' vypít pár piv
i v noci, aniž by se hádal.
4:NDma kraji mDm/C#ěsta už nDm/Cestojí nG/Hic,
jen mBmaj7oderní bAmudova v mDměstě,
kde pivo prej tDm/C#očí se až z PDm/CopovicG/H 
a zBmaj7a pokoj zAmaplatíš dvDmě stě marek,
tam nekoupíš nic večer po deváté
a nocleh je dva týdny předem,
a co je vám platný, když nadáváte,
nechte se obložit ledem, a jedem!
5:Naj naj ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:14:54.592+00:00
Výsledky hledání: